Costa Diadema – luxusní město na moři

Je to už pár týdnů, co jsem se vrátil z lodi, která je spíš plujícím městem nebo zábavním parkem. Jak bylo? Má cenu si takovou dovolenou dopřát?

Loni jsem se účastnil jako jeden z affil partnerů online programu “EliteVideo Academy” Pavla Hrdličky. Poslal jsem na svou databázi jenom jeden email a párkrát umístil odkaz na jeho videa zdarma (která mi připadala obrovsky praktická) na FB. O to větší bylo pro mě překvapení, když jsem se umístil v TOP10 affil partnerů. Jednou z výher byla právě plavba po Středozemím moři luxusní lodí. A tak se mi “náhodou” splnilo jedno z mých 101 přání a mohl jsem si škrtnout další obrázek na vison boardu.

O plavbě jsem věděl s dostatečným předstihem, takže jsem si nakoupil letenky do Genovy, odkud měla loď vyplouvat. Jakým překvapením pro mě bylo, že se nakonec jelo jinou lodí ve sice ve stejném termínu, jen z jiného místa – Savony. Takže malé zpestření hned na začátek.

Cesta do Savony

Má cesta navíc nezačínala v České republice, ale ve Španělsku, kde jsem s kolegyní trávil týden se zákazníkem a lektorkou rétoriky Evou Elxou. Takže z Barcelony letadlem do Genovy, z Genovy do Savony vlakem.

To, že mi den před odletem změnili let na čas, kdy bych neměl šanci stihnout loď a ještě jsem se to dozvěděl “náhodou”, když jsem si dělal online booking by bylo na samostatnou kapitolu. Velký dík v tomto případě operátorům ve StudentAgency, kteří vše zařídili nade vší spokojenost.

Další příjemnou “náhodou” bylo mé bydlení v Savoně. Vzhledem ke změně letenek mi padl hotel, který jsem měl nalezený. Musel jsem tedy sáhnout operativně po alternativě. Tou bylo už několikrát vyzkoušené AirBNB. Web, který sdružuje lidi, jež pronajímají své, většinou soukromé prostory. Vybral jsem rychle ubytování poblíž letiště za malý peníz. Potřeboval jsem pouze přespat, abych druhý den vyrazil do Savony. Jedinou podmínkou byla Wifi.

Late master v restauraci v Genově

Vzhledem k tomu, se nejedná o klasický booking a je potřeba akceptace mé poptávky druhou stranou, odlétal jsem z Barcelony s tím, že vlastně vůbec nevím, kde strávím v Genově noc. Případně jak se vlastně dostanu z letiště na místo ubytování.

Při přistání v Římě, kde jsem přestupoval, mi už a mobilu blikla SMS, že má poptávka byla přijata. A Toto (tak se mladík jmenoval) se na mě těší. Po příletu do Genovy (maličké letišťátko, které z venku vypadá jako menší nádraží) jsem pátral po tom, jak se za Totem dostat.

Ten mě překvapil zprávou, kde mi lámanou angličtinou psal, že mám počkat na letišti, že si pro mě přijede, abych nebloudil. Úžasný bonus a tím si mě Toto totálně získal, takže jeden “problém” vyřešen. Během cesty mi Toto vyprávěl něco o místě, o městě (opět lámanou angličtinou) a do toho párkrát zaznělo slovo WiFi. Jak jsem zjistil na místě, právě WiFi bylo to, co nefungovalo. Další malinký škrt v plánech.
Vzhledem k tomu, že jediné, co jsem potřeboval zjistit bylo, kde je nádraží a jak se na něj dostat, obrátil jsem se s důvěrou na Tota.

Úplně “náhodou” bylo nádraží cca 3 minuty od jeho bydliště. Vysvětlil mi co a jak s jízdenkami, ukázal město a nechal mě svému osudu. Ubytoval jsem se a šel hledat free WiFi spojené s jídlem 🙂 Vzhledem k pozdní večerní hodině jsem mohl dostat buď jedno, nebo druhé. Vybral jsem si jídlo 🙂 Koupil si ještě jízdenku do Savony a plácl sebou do postele.

Pokoj u Toto - AirBnB

Abych udělal Totovi a službě AirBNB ještě malou “skrytou” reklamu… Spal jsem v krásně uklizeném pokoji, který byl připravený pro pár (ručníky, osušky). Navíc jsem měl na posteli mapku s instrukcemi, jak se můžu pohybovat po městě MHD, co je v okolí a jak si zakoupit jízdenky. Air BNB jsem nevyužil poprvé a rozhodně ani naposledy.

Nahrávací studio - Toto - AirBnB

Vzhledem k tomu, že v Air BNB funguje systém doporučení, kdy každý doporučený (!!!) získává vstupní bonus v hodnotě 607 Kč, tady je link pro přihlášení, díky kterému se staneš uživatelem a můžeš svůj bonus využít pro první cestu. Konec komerční vsuvky 🙂

Druhý den ráno jsem vyrazil směr Savona, kde mě měl čekat na nádraží můj spolubydlící, který shodou okolností bydlí v Itálii. Takže by mohl být skvělým průvodcem. Úplně “náhodou” mě po vystoupení z vlaku oslovila osoba jemu podobná a ptala se mě, jestli nepřijel vlak z Genovy :). To, že jsem nakonec k lodi dovedl já jej i přesto, že se ptal na cestu bylo podružné.

Loď Costa Diadema

Před vstupem na loď jsem podepsal nějaká lejstra, že nemám tyfus, ebolu a kdo ví co ještě. Prošel kontrolou jako na letišti. Vítala mě obrovská loď (impozantních 13 pater). Něco jako náš plovoucí panelák. Malý rozdíl mezi panelákem a onou lodí byl v míře luxusu.

Spousta zlatých ozdob, světel, velké množství personálu. Zdi na schodišti a v kajutách zdobily originály obrazů. Sice jsem malíře neznal, proti plakátům nebo obrázkům z IKEI změna. V přízemí piáno, bar, živá hudba. Prostě LUXUS. Ostatně posuď sám z fotek. Dle informací ze stránek je Costa Diadema posledním skvostem a nejmladší lodí z jejich 12ti členné flotily.

Costa Diadema

Na posteli mě čekaly informace o tom, co je možné na lodi a v okolí ten den podniknout. Těšil jsem se na čtyřchodovou večeři a hlavně na přátele, kterých mělo být na lodi cca 20. Právě na večeři jsem je potkal všechny. Vzhledem k tomu, že většina z nich jsou online marketéři stejně jako já, dostala cesta další rozměr. O sdílení know-how, zkušeností, inspirací a informace o nových projektech.

Po jídle jsme utahaní cestou do Savony (většina přátel jela autem z ČR/SK) sebou plácli do postele. Čekalo nás akčních 8 dní. Loď se pohnula do Marseille. Tady je celá trasa lodi.

trasta Costa Diadema

Marseille

Doporučením pro Marseille bylo: Vezměte v přístavu taxík, dojeďte do Notre-Dame, prohlídněte si katedrálu. Pod ní je plácek s pěknými restauracemi. Tam se najezte a pak taxikem nebo pěšky směr loď a o půldenní výlet máte postaráno (děkuji Jirkovi Mazurovi).

Učinili jsme dle doporučení. Cesta taxíkem nahoru nás vyšla každého na 5 euro (doporučuji nedávat na smluvní ceny taxikáře a nechat si zapnout taxametr :)). Vstup do velké části katedrály byl zdarma. Z místa, kde je katedrála je úžasný výhled po celé Marseille.

Notre Dame Marseille

Po opravdu skvělém, lehkém obědu v jedné z mnoha restaurací jsme se vydali pěšky směrem k lodi. Procházka to byla příjemná (i když zabrala cca 2 hodiny). Jen nás navigace protáhla nějakou chudinskou čtvrtí, kde jsme poznali odvrácenou tvář Marseille. Spusta odpadků, opilí lidé, válející se na ulici. Otlučená auta, prapodivné trhy, podezřelá individua (my :D).

Na lodi jsme si dali večeři a vyrazili na jednu z několika párty, která tam probíhala – ten den byla ve stylu Hippies. Příjemně utahaného mě brzy (ráno :)) lákala postel. Další noční cesta lodí. Z Francie tentokrát do Španělska.

Barcelona

Víváááááá! 🙂 Nevím, jestli znáš písničku Fredie Mercuryho, která zazněla na zahájení Olympijských her v roce 1988 právě v onom městě. Mě vždy s tímto slovem zazní v uších.

Po návštěvě parku s Gaudiho muzeem, kam jsme cestovali kombinací autobusů a metra (doporučuji pro skupinku koupit jízdenku na 10 jízd, vyjde to násobně levněji než jednotlivé jízdy) nás čekala návštěva opravdového skvostu. Dosud nedostavěný chrám Sagrada Familia. Ještě, že nám hlavní organizátor Erik zajistil vstup na webu (15 euro). Vyhnuli jsme se dlouhým řadám a po předložení e-ticketu na mobilu, jsme šli přímo do chrámu.

Sagrada Familia - světlo

Myslím že desítky fotek a videí nevydají za pocit, který člověk zažívá při té nádheře, kterou velkolepá stavba skýtá.

I když všude rachotily nástroje dělníků, nijak to neubralo na zážitku. Nádherné vitráže, které propouštěly dovnitř různobarevné světlo, mohutná klenba s prvky téměř jako ze sci-fi filmu. Výtah, který vyvážel lidi do věže chrámu vypadal i v takto honosné církevní stavbě naprosto přirozeně. Vše bylo nádherně sladěno. Zároveň velice neobvykle a originálně pojato. Pokud bys měl vidět v Barceloně jedinou věc, měl by jí být onen chrám.

Sagrada Familia

Cestou zpět jsme potkali velké množství roztodivných a originálních živých soch. Ať už to byl démon, anděl bojující s démomem nebo třeba dáma s šuplíky na šatech z Dalího Obrazu.

Zastávka na jídlo a šup zpět na loď.

Mallorca

Obrovské pláže, průzračná voda, párty, drinky… Nevím, co napadne při tomto slově tebe. U mě přesně toto. Proto naší další cestou byla právě pláž.

Taxík z přístavu byla nejjednodušší forma. Vystoupili jsme přímo před u pláží, které lemovaly restaurace, občerstvení, bary. Na plážích byla k pronajmu lehátka. Jakmile jsme ulehli, hned se na nás jako na sršni slétli prodejci. Kvalitní brýle Key Ban, nějaké pásky, ovoce, nápoje… Během 10 minut přišli 2-3. Jediné plážové mínus.

Mallorca

Po cca 30 minutách nás navštívila jedna z mnoha masérek. Díky milému chování a skvělé marketingové komunikaci (po masáži šíje, která byla hodnocena velice kladně rovnou nabídla i záda a nohy :)), postupně namasírovala téměř celou skupinku.

Počasí sice bylo chladnější, než v dřívějších dnech, i přesto jsme se pěkně opálili a procházka v moři (cca 300 metrů od břehu bylo pořád vody po kolena, takže o plavání nemohla být téměř řeč) byla příjemným osvěžením. Nádherná písčitá pláž.

Po malé svačině opět šup zpět do lodi, družit se, oblíbená čtyřchodová večeře, zábava.

Den na lodi

Přiznám se, že jsem se po kolotoči zážitků (určitě jsi pochopil, že jsem zdaleka nepsal o všem, abys ses neunudil k smrti článkem dlouhým jako Dynastie) na tento den obzvlášť těšil. Zakázal jsem si ten den vstávat na snídani na 9:00, což bylo po párty, ze které jsem odcházel pravidelně kolem půl páté docela výkon a trochu se prospal.

Pak si své zážitky a nabyté znalosti srovnával v hlavě a lecos si zapisoval. Procházel se sám po lodi, abych si ji celou prohlédl. Zjistil jsem, že jídlo je každou chvíli někde jinde a rozmanité, takže jsem jednou začas zabrousil na patro s nějakým a ochutnával. Tu mořské plody, ratatui, ovoce, různě upravené maso, oříšky, saláty, různé druhy omáček. Občas nějaký ten tvarohový desert. Takových chutí během krátké chvíle :).

Krevetová kokteil

Protože jsem byl přehlcený vším tím, co se na mě během celé té doby valilo (párty, obrovské know-how při rozhovorech s kolegy, památky, výlety…), nebyl jsem schopný si ani číst knihu.

Sedl jsem si tedy na lavičku na horní palubu a koukal do moře… Obrovský klid, neskutečná energie ukrytá v mase vody, která nás byla všude kolem nás. Po chvíli mě naplnil neuvěřitelný pocit štěstí. Uvědomil jsem si, že všechno to pozlátko a lákadla kolem jsou sice fajn, největší krásu nám stejně skýtá samotná příroda. Jenom jsme ji zapomněli pozorovat.

Přístav La Specia

Přes všechny elektronické vymoženosti, jako jsou mobily, tablety, počítače a další hračky jsme se přestali koukat na to přirozené, co se nám k objevování a obdivování nabízí.

Další chvíle jsem trávil s mořem častěji. Do té doby jsem moc nechápal, co mají lidé na relaxačních nahrávkách se šumějícím mořem. Iritoval mě chybějící rytmus, gradace, melodie, prostě jenom šššš, občas nějaké to šplouch. Nedalo se na to tančit a v relaxaci mi to moc nepomáhalo.

Tady, když mě moře obklopovalo, kam jsem jenom dohlédl jsem to pochopil. Klid. Energie. Obrovská hloubka (v přesném i přeneseném slova smyslu). “To nejlepší je teď. Sklidni se a vychutnej si to.”, jako by mi říkalo moře. Poprvé jsem se za celou dobu zastavil. Uvědomil jsem si sám sebe. Srovnal si myšlenky. Pocit štěstí jsem si hned ukotvil do děla pomocí NLP kotvy a nesu si ho sebou… Konec ezotericko – osobně rozvojové vsuvky 🙂

Neapol

Ráno jsem na snídani nenašel nikoho známého, takže jsem netušil, co se bude dít (vždy jsme tam plánovali výlety). Pokračoval jsem tedy v objevování prostor lodi. Zjistil jsem, že jídlo je každý den jiné :)) takže jsem ochutnal další novinky. Opět se byl nabít mořem, chvíli jsem se slunil na horní palubě, četl si. Občas potkal někoho z přátel a dal se s ním do řeči.

Večeře, pokec s přáteli, párty.

O dobré jídlo nebyla nouze

La Specia

Procházka městem. Opět sám. Vířivka, čtení, chvilka práce, filmy. Večer s přáteli. Prohlídka lodi, poslední párty, balení. Nějak jsem zapoměl, že právě v tomto městě je slavná šikmá věž. Nu což, příště 🙂 Skvělé divadelní představení (které bylo mimochodem každý den jiné, jen jsem si na něj až teď vzpomněl :)).

Savona

Rychlá snídaně, dojít na vlakové nádraží. Ještě, že je italština podobná latině, kterou jsem měl na gymplu a odtud jsem odtušil, co mi říkají Italové při popisu cesty. V Genově cesta na letiště (opět pěšky, všechno je tam kousek). “Náhodou” tam byli turisté z Moskvy, cestující právě taky na letiště, takže jsem nemusel nic hledat.

Cesta zpět s mezipřistáním v Paříži a huráááááá! Praha. O spoustu zážitků a zkušeností bohatší. Poznal jsem lépe své přátele. Díky tomu jsme si opět blíže a toho si na celé cestě vážím nejvíce. Velký dík Pavlovi Hrdličkovi, který právě s tímto záměrem vše zorganizoval. Zároveň všem, co se spontánně přidali i přesto, že cestu jako affilové nevyhráli.

Pár tipů pro Costa Diadema

Na lodi se rozhodně nebudeš nudit, i když tam pojedeš sám nebo s malou partou lidí. Doporučuji minimálně ve dvou, abys neplatil za prázdnou postel v kaujutě.

Na lodi je:

  • Několik barů a restaurací
  • Bazény, vířivky
  • Lehátka pro opalování
  • Nákupní centrum s opravdu výraznými slevami
  • Basketbalové hřiště, ping pong, běžecký ovál, posilovna
  • Simulátor F1, video hry, air hockey
  • Karetní salon, knihovna s internetem
  • Divadlo, kde je každý večer jiný program
  • Spa s masážemi, saunami, párou, soláriem
  • Výherní automaty, ruleta, poker

Když si podnikatelé hrají - Costa Diadema

Každý den vedený program na několika úrovních. Pokud umíš anglicky, můžeš se naučit ve Spa nové druhy relaxačních technik, masáží. Na několika patrech byl zábavný program, tématické dny kareoke, vedená cvičení (od protahovacích, přes posilovací i cardio).

Každý den máš v denním plánu nabídku fakultativních zájezdů, dress code na večeři, téma dne (show, párty).

Pokud nechceš, nemusíš slézt z lodi a nudit se nebudeš. Pokud si nechceš organizovat výlety ve městech – stačí si připravit pár desítek euro a přidat se k nějakému zájezdu.

Doporučuji si naplánovat, co chceš v každém městě zažít a některé věci (vstupy, cestování…) si jistit či zařídit předem. Čerpat můžeš pro tuhle cestu i z tipů výše.

Na lodi je sice plná penze. Pokud máš rád dobré nápoje (zvláště pak alkoholické drinky či pivo) doporučuji si připlatit za balíček s pitím. Nápoje s alkoholem stály 25 euro na den, nealkoholické (freshe, káva, čaj…) 19 euro/den. Takové pivo totiž a lodi vyjde tuším na 6 euro, pokud chceš něco ostřejšího, je jasné, že se cena zvyšuje.

Cvičení - Costa Diadema

Já si vystačil s čajem případně post mixy/vodou na snídani/svačinách. Alkohol nepiju a kávu taky ne, takže bych z nápojového lístku ocenil maximálně fresshe a ty jsem nahradil čerstvým ovocem.

Při skupinové rezervaci jsme se potkali s tím, že balíček s nápoji si musel pořídit buď každý nebo nikdo. Což je z mého pohledu trochu nefér (zvláště když jsou ve skupince abstinenti). Po několika denním jednání s vedením lodi jsme výjimku nedostali. Milovníci piva, koktailů a kafičkáři si museli své nápoje hradit sami (nebo sharovat s těmi, co přijeli zvlášt :)). Karty obsahovaly fotku osoby, takže byly nepřenosné.

Internet a telefonování z lodi je taky nákladnější záležitost. 24 euro stál pronájem WiFi na 3 hodiny. Kolegové, co téhle vymoženosti využili si stěžovali na dlouhé odezvy nízkou rychlost. Pokud se některý z nich neodhlásil, tak peníze profičely a bylo. Řešením je v tomhle případě free WiFi, který byla občas v přístavech, případně v restauracích ve městě. V Itálii je možné připojení řešit zakoupenou SIM s datovým tarifem.

Rozhodně je fajn si na lodi vypínat mobil (letecký režim) protože přijatý hovor stojí 55 Kč/minuta, odchozí volání 67 Kč/minuta a 300 Kč/MB data. Když si vezmu, kolik si toho dokáže vzít na datech FB jenom tím, že načte notifikace může to být docela nepříjemné překvápko při datovém roamingu (který je jinak docela v pohodě při balíčcích některých operátorů).

Divadelní představení - Costa Diadema

Den ve spa vyjde na 30 euro, při zakoupení více dní se cena snižuje. Kolega se dostal na pěkných 20 euro za celodenní využití spa.

I přesto, že je pobyt na lodi se vším všudy v ceně, tak se každý den načítá poplatek za servis cca 9 euro. Ten se pak platí spolu s dalšími účty na kajutu na konci pobytu na lodi.

Jak se tak koukám, tak jsem měl článek rozdělit do několika částí. Pokud jsi dočetl až jsem, tak ti děkuji!

Já sám mám další cestu na této lodi v plánu. Tentokrát už vím, co dalšího chci zažít. Věřím, že pojedu opět s přáteli a že si to užijeme stejně jako letos. Dopřej si i ty trochu luxusu 🙂

Děkuji ještě jednou Pavlovi Hrdličkovi za akci a všem přátelům za příjemně strávený čas

Tady je v galerii ještě pár dalších fotek:

V komentářích se můžeš podělit o to, kam jsi cestoval ty sám. Rád se nechám inspirovat!

Petr Popek
Trenér, kouč, motivátor, marketingový specialista. Jeho snem a posláním je měnit lidem životy. "Žij svůj sen" je čím se sám řídí.
Komentáře
  1. petr hudec napsal:

    taky sem se na ni byl a parada v době od 1.6 do 8.6 2015 uzil sem si finále ligy mistru

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *