Proč si psát deník

Když jsem četl v minulosti o slavných osobnostech, či vlivných lidech, u řady z nich jsem viděl zmínky o psaní deníku. Sám jsem měl dlouho deník za “holčičí záležitost”. I přesto jsem jej sám začal psát před téměř rokem. Co mě k tomu vedlo?

“Můj milý deníčku…”. Tak takto zrovna mé zápisky nevypadají, ale obsah se tomu blíží. 08.06.2016 byl můj první zápis do sešitu, který jsem si interně pojmenoval deník. Už nevím, jestli byl prvním impulsem pro psaní seminář Pavla Morice, kde deník několikrát zmínil či jiný důvod. Důležité je, že jsem začal a vytrval.

První stránky obsahují čistě jenom věci, za které jsem ve svém životě vděčný a co mi udělalo ten den radost. Zápisky jsou docela krátké – ani ne půl stránky. Vše jsem popisoval stručně, věcně a téměř neosobně. Později jsem se svému deníku odvážil svěřovat osobnější věci a délka zápisů se protáhla. Deník se stal i takovou mou zpovědnicí.

Deník Petra

Co všechno si do deníku píšu?

Vděčnosti

Díky vděčnostem si opakovaně uvědomuji, co všechno v životě mám. Vděčnosti zahrnují mé zdraví, vztahy, práci, osobní rozvoj (semináře, knihy, mentory, inspiraci), hojnost (peníze, věci, zážitky a čas na to, si je užívat)… Prostě vše, za co se sluší poděkovat. Zahrnují i lekce. Například už zmiňovaný soud se zákazníkem. Neshody ve vztazích… Vděčnosti dle mého přitahují hojnost všeho, čeho si vážím nebo naopak zabraňují tomu, abych o něco v životě přišel.

Když jsem schopný přijmout i chyby jako součást své cesty, poučím se a poděkuji za ně, tak se většinou neopakují.

Radosti

Situace v životě, které mi udělaly radost (kolikrát nečekané). Díky tomu si uvědomuji, jak radostný život mám. Zaměřuji pozornost na to pěkné. A na co se soustředíš, to roste. Takže mám pak v životě více radosti :).

Uvědomění

Jakmile mi během nějaké situace něco dojde, zapíšu si to, abych si to mohl v budoucnu připomenout. Stejně tak si píšu AHA momenty ze seminářů, videí, článků, terapií, mentoringu… Jsou to odkazy na “a tohle si zapamatuj či dělej”.

Inspirace

Nápady na semináře, články, videa… pro jejich budoucí tvorbu. Knihy či filmy, které bych měl studovat nebo mi o nich někdo vyprávěl. Osobnosti, které bych měl sledovat nebo se s nimi setkat. Jak vidíš, deník je taky mým zápisníkem.

Příběhy

Na začátku jsem si do deníku chtěl psát jenom pozitivní věci. Své negativní emoce (strachy, strasti, naštvání) jsem si většinou ventiloval do dokumentů v počítači. Protože na rozdíl od počítače mám deník všude s sebou, začal jsem se ventilovat i sem. Věci, které mě trápily najedou už nebyly v mé hlavě a tím pádem zmizely i z mého života. Čím rychleji jsem se z nich vypsal, tím méně jsem jimi zatěžoval své okolí, případně sebe samotného. Jakmile jsem své příběhy takto pustil, měl jsem i více energie na další tvoření.

Jak vidíš, deník je vlastně úžasný terapeutický nástroj. Když si zpětně pročítám jeho stránky, tak si uvědomuji, co všechno už jsem zažil. Zvláště v dnešní rychlé době je to dobré. Kolikrát si člověk nepamatuje, co dělal včera. Díky deníku si stěžejní věci mohu jednoduše připomenout. Zároveň mi umožňuje sledovat, kam jsem se posunul. Z čeho jsem se poučil a z čeho naopak ne. V čase pro sebe vytáhnu tipy na inspiraci a studuji. Případně se pustím do práce na některém ze zapsaných projektů.

Tak co, pustíš se do psaní deníku i ty?

Petr Popek

Trenér, kouč, motivátor, marketingový specialista. Jeho snem a posláním je měnit lidem životy. "Žij svůj sen" je čím se sám řídí.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *